Jícnová echokardiografie
Jícnová echokardiografie představuje vyšetření nadřazené klasické transtorakální echokardiografii (vyšetření ultrazvukem přes hrudník). Každý pacient, kterému je prováděno jícnové vyšetření, je nejprve vyšetřen klasickou-echokardiografií.
Při tomto vyšetření je jícnová sonda zaváděna do středního jícnu podobně jako při gastroskopii. Tato metoda umožňuje daleko podrobnější vyšetření srdce. Střední část jícnu je totiž od srdce vzdálena 1,5-2cm a zobrazení tímto způsobem je zásadně přesnější.
Jícnová echokardigrafie smí být prováděna pouze zkušeným a dostatečně erudovaným lékařem s atestací z kardiologie a funkční licencí z jícnové sonografie, která obnáší pobyt na akreditovaném pracovišti. Držitel licence musí provést ve dvou po sobě jdoucích letech minimálně 2000 klasických ultrazvuků ročně a dále 25 vyšetření pod dohledem zkušeného lektora na akreditovaném pracovišti.
Kdy je indikováno provedení jícnové echokardiografie?
-
Pokud je pacient klasickou echokardiografickou sonografií nedostatečně vyšetřitelný. Což může mít řadu příčin. Například chronické onemocnění plic ( např.rozedma plic).
-
Pokud potřebujeme zobrazit některé speciální struktury, které vyšetřením přes hrudník nejsou vůbec dostupné (napr. ouško levé síně u pacientů po mozkové příhodě, vyústění plicních žil před nebo po rediofrekvenční ablaci-odstraněním arytmie...).
-
Pokud potřebujeme extrémně detailní popis některých srdečních struktur často před zvažovanou operací srdce pro chlopenní vadu či infekci.
Jak se vyšetření provádí?
Pacient je vyšetřován vleže. Po lokálním znecitlivěním dutiny ústní a krku a obvykle po zavedení žilního vstupu, je do úst pacieta vložen plastový kroužek (kousátko) a zavedena speciální jícnová sonda v hodnotě kolem 750 000 Kč, typicky do středního jícnu. Pro zlepšení komfortu pacienta je sonda pokryta anestetickým gelem. Při vyšetření může pacient dýchat samostatně, neboť dýchací cesty nejsou přístrojem blokovány. Pro zlepšení komfortu pacienta je před každým jícnovým vyšetřením prováděno i vyšetření klasické, což umožňuje zkrátit dobu zavedení jícnové sondy na nezbytně nutnou dobu 10-30 minut.
Pacienta vyšetřujeme při vědomí, bez podávání anestetických léků, během vyšetření jsou sledovány základní životní funkce. Vemi často se při vyšetření podává kontrastní látka (typicky manitol či natřepaný fyziologický roztok), která umožňuje přesnější zobrazení některých struktur. Například mezisíňové přepážky. Látky, které podáváme během vyšetření, nemají žádné celkové účinky a nejsou nebezpečné.
Jaká je příprava před vyšetřením?
Před vyšetřením je vyžadováno striktní lačnění. Tedy žádný příjem stravy, ani tekutin, po dobu minimálně 4 hodin, lépe 8 hodin. I malé množství stravy, nebo tekutin, může při vyšetření zapříčinit zvracení a vdechnutí obsahu žaludku. Za tuto dobu dojde k vypráznění žaludku. Pokud před vyšetřením posnídáte, nebo užijete tekutiny, budeme nuceni s ohledem na Vaši bezpečnost vyšetření zrušit a přeobjednat Vás na jiný termín.
Zavedení jícnové sondy-video anglicky
Jaká jsou omezení po výkonu?
Po vyšetření můžete pociťovat "pocit cizího tělesa v krku", což je následek umrtvení dutiny ústní a krku. Můžete mít obtíže při polykání. Efekt anestetika sám spontánně odezní. Po dobu efektu anestetika hrozí stále riziko vdechnutí stravy či tekutiny. Proto je pro Vaši bezpečnost striktně doporučováno nejíst, ani nepít, 2 hodiny po vyšetření.
Jaká jsou rizika výkonu?
Komplikace nastávají pod 1% případů.
Přechodný tlak nebo bolestivost jícnu-většinou spontánně odezní. Závažnější poranění jícnu jsou vzácná.
Zvracení nebo vdechnutí zvratků-striktně vyžadujeme lačnění-viz výše.
Alergie na lokální znecitlivění-otázky na alergie jsou součástí vstupního protokolu před vyšetřením.